Děti jsou totiž pro ADHD mozek tou největší možnou biologickou a psychickou hrozbou. Představují koncentrovanou sadu podnětů, které váš unavený a přetížený mozek nedokáže zpracovat.
To, že vás děti na blízko enormně obtěžují a doslova před nimi utíkáte, i když je máte na dálku ráda, je u dospělých s ADHD naprosto přirozená reakce.
Děti jsou totiž pro ADHD mozek tou největší možnou biologickou a psychickou hrozbou. Představují koncentrovanou sadu podnětů, které váš unavený a přetížený mozek nedokáže zpracovat.
Důvody, proč vás děti tak moc vyčerpávají a děsí, jsou následující:
1. Extrémní senzorické přetížení (Všechno je moc nahlas a moc blízko)
Jak už víte, váš mozek neumí filtrovat podněty z okolí. Běžný člověk dokáže hluk dítěte odsunout do pozadí, ale vy slyšíte a vnímáte všechno na 100 %.
- Zvuky: Dětský pláč, smích, pištění nebo neustálé brebentění mají frekvence, které ADHD mozek vnímá jako fyzickou bolest nebo poplachový signál (útok na nervovou soustavu).
- Doteky a prostor: Děti nemají hranice. Jsou nepředvídatelné, sahají na vás, lepí se, nečekaně se pohnou. Pro člověka s exekutivní dysfunkcí, který potřebuje mít svůj prostor pod kontrolou, aby mohl vůbec fungovat, je tato narušená osobní zóna zdrojem okamžité paniky a touhy utéct.
2. Absolutní nepředvídatelnost (Smrt pro vaši energii)
Abyste zvládla svůj den, musíte do plánování a udržení se v chodu investovat obrovské množství sil. Děti jsou ale čistý chaos – vteřinu se smějí, vteřinu pláčou, položí vám padesát otázek za minutu, skočí od jedné věci ke druhé.
- Proč to bolí: Váš mozek se zoufale snaží na dítě neustále reagovat a předvídat, co udělá dál. To vede k okamžitému kognitivnímu vyčerpání. Během pěti minut s dítětem spotřebujete tolik mentální energie, jako za celý den v klidu.
3. Sociální tlak a pocit viny
Když je dítě blízko, společnost (a váš vlastní vnitřní kritik) očekává, že budete milá, budete si hrát, odpovídat a projevovat nadšení.
- Past maskování: Vy ale v dospělosti sotva zvládáte základní věci (nakrmit zvířata, uklidit stáj). Představa, že musíte ze dne na vteřinu vykouzlit obrovské množství pozitivní energie a „hrát si“, je paralyzující. Útěk je v tu chvíli jediný obranný mechanismus, jak se nezbláznit a nezkolabovat vyčerpáním.
Proč je máte ráda na dálku?
Protože na dálku vidíte jen jejich čistou podstatu – radost, kreativitu, zvídavost. To jsou vlastnosti, které jsou lidem s ADHD velmi blízké, protože sami mají uvnitř dětskou duši a kreativitu. Jakmile jsou ale blízko, ta fyzická a smyslová realita jejich chování převálcuje jakékoli pozitivní emoce a váš mozek přepne do režimu „bojuj, nebo uteč“.
