Před šesti lety jsem se při venčení svých pejsků, seznámila s moji nynější skvělou kamarádkou Katkou. Od ní jsem poprvé slyšela slůvko vitarián. Nejdříve mi to znělo jako nějaký druh náboženství, ale pak jsem se dozvěděla, že se jedná velice speciální způsob stravování. Když mi ho blíže popsala, bylo mi jasné, že to rozhodně není nic pro mě. Já jsem si jakožto ortodoxní masožrout, nedokázala svůj den bez pořádné flákoty ani představit. Maso a uzeniny jsem jedla nejlépe třikrát denně a vždycky jsem se na to hrozně těšila. Konzumace jakéhokoliv vegetariánského, nebo raw veganského jídla pro mě byla nemyslitelná. O Katce jsem si pomyslela, že je asi pěkný pošuk, ale jelikož jinak to byla moc sympatická a príma holka, normálně jsem s ní kamarádila dál.
Protože jsme měly obě dvě jeden veliký společný zájem, a tím byla pěší turistika, začaly jsme spolu vyrážet na dlouhé výlety. Při svačinových přestávkách jsem se dle svých zvyklostí nacpávala rohlíkama se salámem, zatímco Káťa vedle mě chroupala zeleninový salát. Byl na nás jistě rozkošný pohled. Byli jsme jako nenažrané prasátko a chroupající králíček 🙂
Už ani nevím, kde nastal ten zlom, ale jednoho dne jsem se rozhodla, že také budu vitariánem. Inspirací mi samozřejmě byla Katka. Vypadala totiž opravdu nádherně, svěže a bytelně. Než mi řekla, že její 31 let, myslela jsem si, že je to devatenáctiletá žába. Napadlo mě, že by to mohlo mít souvislost s tím jejím speciálním jídlem. Začala jsem tedy slídit na internetu a čerpat informace.
Všechno, co jsem se tam dočetla, mi dávalo smysl, znělo to dost logicky, a tak jsem dala vitariánství zelenou. Pro začátek jsem se rozhodla, udělat to jen na 70 %. Bylo totiž jasné, že líp se s tím nepoperu. Nevím, zda si dokážete představit jak je pro masožravého člověka těžké seknout s masem. Dělala jsem to tedy tak, že celý den jsem jedla opravdu jen raw food a teprve večer se nacpala jakýmkoli konvenčním jídlem. Snažila jsem se převážně o vegetariánská jídla, ale ne vždy se mi to povedlo. Vycházelo to tak, že jsem zhruba dvakrát do týdne měla nějaké maso. Sice jsem tedy nepřešla úplně na raw veg papání, ale i tak to musel být pro mé tělo pěkný šok, protože před tím jsem zeleninu ani ovoce vůbec nejedla a maso i uzeniny jsem nyní hodně omezila.
První dva týdny jsem zažívala obrovskou euforii. Mé tělo totiž dostalo novou energii. Najednou mělo k dispozici mnoho čerstvých vitamínů a nebylo tak zatížené neustálým požíráním toxinů. Ano, až do této chvíle jsem totiž vůbec netušila, že to jídlo, které celý život tak ráda jím, je vlastně toxické.
Záměrně píšu, že euforii jsem zažívala první dva týdny, protože pak se začalo dít něco opravdu divného. Můj imunitní systém se naprosto zbláznil. Najednou jsem měla pořád rýmu a nějakou virózu. Před vita stravou jsem samozřejmě také občas mívala rýmu, nebo chřipku, ale najednou jsem byla téměř pořád nemocná. Nemocná a unavená.
Za pár dalších dní se mi objevila bolest kloubů a zhoršil se mi stav lupenky. Všechny tyto obtíže přicházely celkem nenápadně a já si je nijak nedávala dohromady. Ano, bylo mi divné, že furt marodím, ale nějak jsem to připisovala věku nebo stresu. Do toho všeho se ještě plíživě přivařila šílená deprese. Měla jsem až sebevražedné myšlenky. Vím, že by mi můj pud sebezáchovy nedovolil se zabít, ale pořád jsem na to myslela. Dokonce jsem si neustále googlila metody jak se naprosto bezbolestně zabít. Žádnou jsem nenašla.
Tento stav mi trval asi rok. Byla jsem na vyšetření, zda nemám Boreliozu, nebo snad dokonce nějakou horší nemoc, byla jsem přichystaná jít na psychiatrii, imunologii a já nevím kam ještě, jen abych si ulevila.
Pak mě osvítil duch svatý a já své symptomy popsala na FB skupině RAW FOOD. Vložila jsem tam svůj dotaz jen tak a pročítala desítky návodů a rad, jak si sama pomoci. Lítali tam nápady jako, že si mám sehnat koloidní stříbro ( brrr) až po duchovní doporučení, že si mám něco vyříkávat se svým nitrem atd…
Žádná z těchto rad mě nezaujala, ani jedna mi nepřipadala relevantní. Až jednou jsem při pročítání nepřeberného množství komentářů narazila na jeden velice zajímavý příspěveček. Nějaká paní mi tam napsala, že to může být detox. Nejdříve jsme nechápala jak to myslí, proto jsem ji oslovila na chatu a dozvěděla jsem se o čem je řeč a jaká ludra ten detox může někdy být.
Tady je malé osvětlení. Pokud někdo jí jako já, zafláká si tělo toxiny raz dva. Jelikož jsem jedla hodně nezdravá jídla několikrát denně a každý den, tak tělo nestíhalo tyto jedy dostatečně rychle vylučovat. Bylo tedy nuceno je někam ukládat, aby v těle nepůsobily přílišné obtíže. Nacpalo je kam se dalo.
Vlastně jsem měla štěstí, že jsem se zdravou stravou začala, protože jak jsem pochopila, tak ty uložené toxiny jsou něco jako radioaktivní odpad. Jednoho dne je nebude kam ukládat a způsobí ekologickou katastrofu. Domnívám, že moje kapacita úložišť byla těsně před koncem.
Mé tělo díky vysokoprocentní vitariánské stravě dostalo šanci tyto jedy z těla dostat ven, a proto zahájilo masívní detoxikační proces. To je samozřejmě správně, nicméně s tou intenzitou to prostě přehánělo. Příliš rychle uvolněné toxiny se nestíhaly vylučovat z těla, a proto se motaly někde uvnitř systému.
Představte si to asi takto – zbrklá hospodyňka, která se ráno rozhodne gruntovat, namete všechen nepořádek a nepotřebné věci doprostřed domu. Díky tomu nemůže nikudy projít, aniž by o něco nezakopla. Zároveň se domem valí oblaka prachu, z toho jak zběsile vymetá všechny kouty najednou. Všude je ještě větší nepořádek, než byl před gruntováním. Tento dům je v tu chvíli velmi špatně obyvatelný. Něco podobného se děje i s tělem, když začne příliš razantně uklízet.
Ledviny ani játra nestíhají, a tak vyplavené jedy způsobují autotoxikaci, čili zpětnou otravu. Zní to děsivě, a také to děsivé je. Měla jsem tak přetížené ledviny, že mě i bolely.
Již chápu, odkud pramenila ta moje šílená únava, proč mi nefungoval imunitní systém a proč jsem měla ty šílené deprese. Mé detoxikační projevy odpovídaly přesně tomu, co jsem v minulosti jedla. Byly tak strašlivé, protože jsem své tělo dlouhých 35 let zanášela tím nejhorším svinstvem, jaké mohl náš potravinářský průmysl vyrobit. Svojí náhlou ultra zdravou vitariánskou stravou jsem si nastartovala překotný detoxikační proces, který mě málem snad zabil.
Zvolnila jsem tempo a začala jíst trošku jinak. Raw food 40% a konvenční, nebo vegetariánské jídlo 60%. I tak se dá říci, že jsem jedla dost zdravě. Podstatné bylo, že se mi zpomalila detoxikace a udělalo se mi lépe.
Možná vás napadá otázka, jak jen si mohu být tak jistá, že za ty mé problémy mohly detoxikační projevy, a ne něco jiného? Řeknu vám to takhle: vím to, protože se vitariánské stravy s menšími přestávkami stále držím a je mi čím dál lépe. Momentálně jsem na 80% raw food. Zbytek dělá tepelně upravovaná, nejčastěji vegetariánská strava. Po několika letech mohu zodpovědně říci, že mé tělo se díky syrové veganské stravě krásně vyčistilo a funguje mnohem lépe než kdy dřív. Já se nyní ve svých 45 letech cítím lépe, než když mi bylo 30. Přestaly mě bolet klouby, které se mi před pár lety začínaly ozývat, a dokonce mi zmizel chronický zánět v loktu, který mě po pádu z koně, trápil mnoho let.
Sepsala jsem tento článek hlavně pro lidi, co s vitariánstvím začínají a mohli by pociťovat nějaké obtíže, které by nesprávně přisuzovali právě Raw stravě. Na tento názor jsem totiž na různých diskuzích, nebo webech již mnohokrát narazila. Syrová veganská strava totiž za ty obtíže ve skutečnosti nemůže.
Vitariánská strava je totiž tak zdravá a pro tělo tak nezatěžující, že pouze sama o sobě spouští detoxikaci organismu. To detox může působit potíže. Zda bude mít někdo detoxikační projevy silné, nebo zda je vůbec nepocítí, záleží na stavu, v jakém se tělo před detoxikací nachází. Rozhodujícím aspektem může být také věk. Mladší člověk, který se v minulosti stravoval přiměřeně správně, detoxikační projevy patrně vůbec nepocítí.
Ten kdo má již ledacos za sebou, může tyto nepříjemné, ba až nebezpečné projevy detoxikace zažít na vlastní kůži. Někoho by to mohlo od vitariánské stravy odradit, a to by byla škoda. Věřím, že jsem pár lidí svým článkem oslovila a doufám, že pár lidem pomůže překonat přechod na vitariánskou stravu.
Nyní začínají vitariánské hody. Ovoce zraje ostošest, tak si ho všichni s potěšením užijme 🙂
