Domácí ponižování je to nejbolestnější

Od své dlouholeté známé, jejíž jméno bych ráda nechala v utajení, takže ji budu říkat Miluška, poslední dobou slýchávám nářky, že si jí doma nikdo neváží a že ji vlastně psychicky ničí, nejen manžel, ale i vlastní dospělý syn se snachou.

Je vůbec možné nevážit si matky, babičky, manželky?

Manžel, říkejme mu třeba Břéťa, svým chováním k Milušce, předává vzorec „normálního“ manželství, i svému synovi a vnukovi.

Snacha Věra, ovšem s pokryteckou radostí, v tomto umění teroru vyniká.

Dusné domácí prostředí Milušce na sebevědomí nepřidává, a tak se pomalu psychicky hroutí. Urážky a ponižování od nejbližších už natropily tolik bolesti, že přerostly do somatických obtíží. Dušnost, bolest hlavy, žaludeční křeče doprovází Milušku pokaždé, když se blíží konec pracovní doby a čeká ji cesta domů.

Ano, má v zaměstnání kolegyně, kterým se může svěřit, ale pomůže to?

Já samotná si kladu otázku, zda by mi ještě něco bránilo odejít z takového rodinného prostředí plného nenávisti a zášti.

Strach ze samoty, obava z nového začátku, společný majetek nebo jen setrvačnost ?

Nic z toho by mě nedonutilo žít život někde, s někým, kdo nedokáže ocenit mou osobnost a ponižoval by mně.

Vzhledem k tomu, že i Miluška má dospělé děti, tak je opravdu jen na ní, co všechno si nechá od blízkých líbit.

Všechny nás poznamenaly naše životní příběhy a hlavně lidé, se kterými žijeme, či je potkáváme v zaměstnání nebo jinde. Říká se tomu zrání.

Ale kolik z nás je schopno pochopit, že ten nedůležitější člověk  pro nás, jsme vlastně my.

Že si musíme umět vážit sami sebe a pokud to nedokážeme, nebudou to dělat ani ostatní.

Kolik takových Milušek mezi námi žije?

O některých to víme, o jiných jen tušíme a další se to snaží skrývat.

Ponižování partnerů je bohužel u nás velmi rozšířený jev, proti kterému je strašně těžké se bránit. Vynikají v tom většinou lidé, kterým se nedaří v zaměstnání, jsou neúspěšní, ve společnosti nudní, plni vlastních komplexů a slabošství. Proto si svou neschopnost hojí na lidech, kteří je milují.

Proto žijme tak, abychom si mohly sami sebe vážit a mít se rádi.

Autorka článku: Marie Š.

Proč mi ubližuješ když tvrdíš, že mě miluješ? >>
Už nechcete být hodná holčička? Přečtěte si knihu, ve které  se dozvíte, jak se stát ženou, které muži padají k nohám >>

depka

 

kuchyňská