Jmenuji se Marie a chtěla bych se s vámi podělit o jeden ze svých nejkrásnějších zážitků, když jsem se poprvé setkala se zpěvy Afriky.
Vše začalo tím, že jsem se před lety přihlásila na dílnu afrických polyfonií, kterou pořádal Hlasohled ve Slavonicích, a po dlouhé době jsem si dovolila dát pauzu od rodičovských povinností. Na týden jsem se sbalila a s několika kamarádkami odjela na jih. Vůbec jsem nevěděla co to ty africké polyfonie jsou, ale protože jsem se věnovala tou dobou africkému tanci, byla jsem odhodlaná to zkusit. No a taky s partičkou kamarádek by to mohl být skvělý týden.
Byla nám představena lektorka Anita Daulne, která je spoluzakladatelka belgické vokální skupiny Zap mama. Je to žena, která se narodila v Kongu a po občanské válce, byla se svojí rodinou odvezena do Belgie. Po letech začala hledat se svojí sestrou kořeny a vydaly se zpátky do své rodné země odkud si přivezly naposlouchané, nahrané písně, které se předávají z generace na generaci. Jsou to oživlé příběhy o lásce, smutku i radosti. Jsou nabité silným emočním nábojem, který vás nenechá v klidu. Nutí vás se do příběhu položit, vnořit, otřást s vašimi pocity, prostě to prožít. Se třiceti účastníky to byla velká síla.
Najednou jsme byli všichni jeden živoucí organismus, který zpívá třeba ,,neplakej, neplakej, maminka přijde z práce a přinese jídlo“. Nebo ,,dávají mi radu. Zpomal,nepřeháněj,když budeš příliš spěchat, chytneš se do pasti.“ Anebo jenom Mbele mama, což znamená krásná máma.
Melodie jsou podmanivé, dostanou se vám hned pod kůži. Anita Daulne a její písně mi tak učarovaly, že jsem založila malý ženský sbor, abych je mohla zpívat a předávat dál. V tomto amatérském sboru jsou převážně maminky, které si přicházejí udělat čas pro sebe . Když zpívají, vidím v jejich očích jiskry radosti a velkého zaujetí. Jsou v tu chvíli krásné, léčivé, láskyplné, odhodlané, silné, zářivé….je to pastva pro oči i pro duši.
Polyfonie jsou vícehlasé písně, kde žádný hlas není vedoucí, ani doprovázející. Otevřené lekce afrických polyfonií teď probíhají pravidelně jednou do měsíce v Dračím Blahu na Malé Straně >> Nejbližší setkání s africkými zpěvy je ve středu 22. 5. od 19 hodin >>
Autorka článku: Marie Lenka Novotná
Studovala jsem taneční školu UK Větrník a muzikálovou školu Petra Novotného. Po revoluci jsem propadla africkému tanci, který jsem nějakou dobu i učila. Za africkými polyfoniemi jsem jela do afrického státu Burkina Faso a jezdila na workshopy do Slavonic za Anitou Daulne.
