Podvedl ji, ublížil její duši, zklamal všechny naděje a nakonec opustil. A přece ho chce zpátky.
Nedá si říci. Kamarádky i všichni blízcí s ní soucítí a přejí si, aby na něho brzy zapomněla a uvolnila si místo v srdci pro opravdovou lásku, ale ona se drží jen jediné tužby, aby se vrátil. Proč tak zoufale prahne po návratu toho, kdo ji ničí?
Hlavou se jí honí jen jediné. Našel si milenku, opustil mě, ale já věřím, že se jednoho dne bude chtít vrátit.
Pořád dokolečka si přehrává stejnou utopickou scénu, kdy se její trýznitel dožaduje návratu, prosí, slibuje oddanost a nakonec si ji odnáší do postele, kde spolu uzavírají smír, neboť ona už mu odpustila.
Zatím stojí u okna a je jen smutná, opuštěná, je plná bolestné naděje a není jí pomoci…